Dětské lidové zvyky - Blata - Smrtná neděle

Čtyřicetidenní půst trvající od Popeleční středy do Božího hodu velikonočního zahrnuje řadu obyčejů a zvyků. Pátá neděle postní, zvaná černá, smrtná nebo smrtelná je ve slovanském světě spojena s vynášením smrtky, symbolickým ukončením zimy a příchodu jara. Tento původně pohanský magický obřad se během staletí změnil v tradiční zvyk vynášení figurky smrtky zhotovené nejčastěji z hadrů a slámy napíchnuté na kůl. Smrtku vynesli mládenci a dívky za zpěvu ze vsi, ale i z města, a hodili ji do potoka, ze svahu, spálili nebo ji zahrabali do země. Termín 5. postní neděle je pohyblivý.
Literatura: Vlastimil Vondruška : Církevní rok a lidové obyčeje, aneb, Kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické (České Budějovice: Dona, 2005 Vydání: 2.), Věra Frolcová : Velikonoce v české lidové kultuře (Praha: Vyšehrad, 2001, Vyd. 1.)

Vynášení Smrtky v praxi - Folklorní soubor Javoráček

Vynášení smrtky v Lomnci nad Lužnicí není dochovanou tradicí. FS Javoráček čerpal inspiraci z nedaleké obce Frahelž, kde je dosud živá dívčí obchůzka s panenkou oblečenou do bílých šatů končící rozdělením koledy. Na smrtnou neděli se sejdou děti ze souboru Javoráček, aby společně připravily figurínu smrtky. Chlapci sbijí dřevěný kříž. Slámou nebo senem vycpou čtverec z pytloviny a svázáním vytvarují hlavu. Děvčata ze zbytků pláten naaranžují na připravený kříž sukni a halenu. Připevní hlavu, obváží ji šátkem a namalují obličej. Kolem krku zavěsí korále z vejdumků. Smrtka je připravena a nastal čas zopakovat si písničky: „Smrt jede po vodě, nové léto k nám jede, s červenými vejci, žlutými mazanci, jaký je to mazanec, bez koření bez vajec, panímámo krásná, zakrojte kus másla, dejte drobet mouky, napečeme vdolky pro ty vaše pacholky, a ty svatá Markyto, dej nám pozor na žito, na pšenici na zelí, ať nám Pánbůh nadělí.“ Jedna ze starších děvčat vezme smrtku a průvod dětí se může vydat do ulic města, aby za své koledování dostaly malou odměnu. Cílem jejich cesty, je mostek přes Zlatou stoku, kde z větší části odstrojí smrtku a hodí ji do vody za pokřiku „Tak plav, zimo, plav, víc se nezastav!“ Sledují smrtku ze břehu, dokud jim nezmizí z očí, rozdělí si koledu a potom se rozejdou domů.
Marcela Božovská

OBCHŮZKA SVATÉHO MIKULÁŠE – 5. prosince

Mikulášská obchůzka patří k nejrozšířenějším lidovým obyčejům, které si svou oblibu udržely do dnešních dnů. V předvečer svátku sv. Mikuláše nelze přehlédnout skupinky tvořené třemi postavami: Mikuláš jako autorita budící u dětí respekt s nezpochybnitelným smyslem pro spravedlnost, čert jako představitel trestu za nepravosti, anděl pak jako postava veskrze kladná, vyjadřující útěchu a naději. Obchůzka má podobu návštěvy v domácnostech, jejíž příchod je dětmi s napětím očekáván. Neodmyslitelnou součástí tradice je mikulášská nadílka tvořená zpravidla sladkostmi, ovocem, ořechy a …uhlím.

Obchůzka svatého Mikuláše v praxi - Dubínek

Skupina dětí převlečených za Mikuláše, čerty a andílky obchází nejen domácnosti, ale také mateřské a základní školy, kam chodí potěšit a také trochu postrašit malé děti. Odměnou za písničku nebo báseň jsou sladkosti, oříšky nebo ovoce. Každoročně je tento zvyk zařazován do zimního pásma souboru, připomínající předvánoční tradice. Veřejnost má tak možnost vidět je v co nejúplnější podobě.
Andrea Lacinová

Velikonoční koledování

Na příchod jara a s tím spojené velikonoční svátky se každým rokem pilně připravují děti z folklorního souboru Javoráček. Velikonoce, hlavně tzv. Triduum Svatého týdne, jsou nejvýznamnějšími církevními svátky. Křesťané si připomínají zradu, ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. Termín těchto svátků je pohyblivý, předchází jim čtyřicetidenní půst (od Popeleční středy po šestou neděli postní, neboli Květnou). Než přijdou svátky čeká děti ze souboru hodně práce. Vynášíme Smrtku, zkoušíme pečení jidášů a mazanců, děvčata malují vajíčka, chlapci pletou pomlázky. Scházíme se od Smrtné neděle. Děvčata si přinesou vyfouklá vajíčka (vejdumky), která obarvíme ve vývaru z cibulových slupek nebo červené řepy. Připravíme si stojánek na rozpuštění vosku, do obyčejné tužky zapíchneme špendlík a jeho hlavičku namáčíme do vosku. Na skořápce vytváříme různé ornamenty, převážně květinové motivy. Stejně postupují s malováním čerstvých vajíček na Bílou sobotu večer, kdy už si připravují pomlázku (odměnu) pro koledníky. Také kluci se musí připravit. Pomlázky jsou napletené, košíčky připravené. Trasu kudy se vydají mají promyšlenou, a tak vyrážejí v pondělí ráno do ulic, aby vyšlehali všechna děvčata i tetičky a zajistili jim tak zdraví, krásu a sílu. Zazní spousta radostného vejskání, říkanek a koled, rozdají se malovaná vajíčka, sladkosti.
Marcela Božovská